Zamilované básničky

Cítím tvoji lásku, když slunce přivítá nás do nového dne,
cením si tě pro tvou upřímnost a cit...
Děkuji za ten slib, že nevzdálíš se ode mne,
co dokázal jsi tak krásně z věrnosti vytvořit.

Nemohu přehlédnout, jak prociťuješ slova,
jež mnohokrát s citem nic nemají společného,
a přesto z nich vznikne to, co pouta tuží znova
ve vztahu naší lásky, jež stálá touží být...

Tvá snaha a dovednost mne stále udivují,
vždy překvapíš mne vším, co kdykoli vykonáš,
jsi jedinečný a proto den ode dne víc tě miluji,
že jsi jedním z mála,
již mají právě to, co v světě jen stěží jde uchovat!

srdce mé je uchváceno
a to z tebe, milá ženo
žádné srdce, žádné pouto
hle, hormony jenom jsou to

Srdce buší,
až po uši
zamilovaná jsem,
no prostě sen.

sto sršňů tu do mě vjelo
svrbí mě teď celé tělo
blouzním, blbnu, kudy chodím
verše oslavné teď plodím

Vždycky jsem tajně snila,
že bych jednou ráda byla
zamilovaná až po uši,
dívkám to prý tak sluší...
A teď se splnil můj sen,
myslím pořád na něj jen.

Láska mi přináší potěšení,
je správnou stranou mince,
žiju teď v krásném omámení,
myslím jen na svého prince.

Moje srdce zrychleně bije,
konečně cítí, že žije,
stačilo, aby jen prošel kolem
ten, co je pro mě doslova bohem.

Nedostatek lásky
způsobuje vrásky,
ale její vrácení
je účinné hojení.

Citové zranění
žádá si brnění,
ví ten, kdo to zná,
proč jsem protivná.

Po těle se mi rozlévá
jak moře příjemná úleva,
konečně je konec ptaní
a já jsem šťastnou paní.