Zamilované básničky

Obmotal jsi mé srdce neviditelnou pavučinou
Avšak ty nejsi ten kdo mě do ní motá
To že nemohu z ní ven je jen mojí vinou
Já jsem ta kdo se k tobě stále poutá

Jsem chycená svými city jako moucha v síti
Snažím se dostat ven ale srdce nedovolí
Má touha navzdory nebezpečí s tebou býti
Vylétnout na svět mi má láska nepovolí

Na lásku není doklad,
je to životní poklad,
nejde ji specifikovat,
musíš prostě milovat.

Láska je slunce, co pálí i bolí,
láska je květina, co krásně voní.
Láska je pohoda, láska je smutek,
láska je motýl i dobrý skutek.

Na lásku moc nevěřím,
proto se vám svěřím,
že mě moc překvapila
- jak nádherná byla!

O lásce jsem vždy snil,
ona je můj životní cíl,
cokoliv bych za ni dal,
kéž by se zázrak stal...

Láskou zasažen,
bohem obdařen
tou nejkrásnější věcí,
víc už od života nechci.

Mívala jsem ráda
jednoho kamaráda,
teď už ale není,
se mnou se žení.

Nečekána, nezvána,
zůstala tu do rána,
teď ji čekám, teď ji zvu,
ale nikde ji nenaleznu.

O lásce se traduje,
že muž, který miluje,
má obrovskou sílu
a vedle sebe vílu.
Já to můžu potvrdit,
je krásné tu vílu mít.

Je krásná jako růže,
člověk, který může
po jejím boku stát,
musí být strašně rád.