Zamilované básničky

Je to láska, co mi brání
v nevázaném užívání,
pořád věřím, že se vrátí
a chmury se ztratí.

svatba v koši pod balonem
své ano si řeknem honem
nežli bouře balon smete
sotva řeknem sbohem světe

spolu umřem pádem z nebe
nikdy neopustím tebe
budem pořád svoji přeci
když nás spolu spálí v peci

těla jsou v plamenů moci
jako o svatební noci
krátké bylo spolužití
nám však věčná lampa svítí

popel náš pak promíchá se
do moře on rozmetá se
z balonu pak spadnem zase
zaskvíme se v plné kráse

na prach jasné Slunce září
naši lásku nic nezmaří
cítit se tu budem skvěle
vždyť nám patří moře celé

Příjemné pocity mám
vždy, když ho vídávám,
prahnu po něm čím dál víc,
povězte, mám mu to říct?

Najít lásku mou
je pro mě záhadou,
dlouho, dlouho už se snažím
najít toho, po kterém bažím.

Láska je údělem mým
a já si toho moc vážím,
jsem šťastná jako blecha,
že samota mě navždy nechá.

Láska je příjemná věc,
dokonce velmi,
to není žádný kec,
své srdce dej mi.

Je to láska nebo sen?
Myslím na něj každý den
od rána do večera,
jiného bych nechtěla.

Láska mi odpověď dala
na vše, co jsem se ptala.
I vy odpovědi najdete,
stačí, když srdce otevřete.

Touha ve mně
působí živelně,
jenom s ním
cítím, že sním.

Miluju a řekl bych,
že naše láska
je čistá jako sníh,
růžovým sadem procházka.