Zamilované básničky

Já hladím ji, ona hladí mě,
láska našimi žilami koluje,
nikdy nám nebylo tak náramně,
jak už to bývá, když člověk miluje.

Mezi námi je to jiné
jiné, než bychom si přáli
dusno rozředěné vínem
místo abychom se smáli
mezi námi je to jiné
přesně toho jsme se báli
těžko říct, kdo z nás je vinen
a proč jsme to neustáli

mezi námi je to jiné
než jaké to bylo včera
v lásce se mi špatně žije
se syndromem Aspergera
nikdy mi nic nepromine
musím přečkat do večera
dokud dýchám, srdce bije
vzpomenu si na Cicera

Pokračování básničky

Usmála se na mě
a já prvně ucítil,
jak je mi náramně,
zamilovaný jsem byl.

Aniž bych to předtím tušila,
láska naše srdce spojila
a nikdy bych neodešla od něho,
nenechala bych ho samotného.

Potkal jsem v parčíku
holku na poníku,
mladá moc nebyla,
ale stejně
jela nádherně
a mně se líbila.

Už se ničeho nebojím,
pevně při ní stojím
a porazím třeba celý svět,
aby měla v srdci květ.

Na srdci toho mám tolik,
asi to bude tím,
že jsem ztracený láskoholik
a pořád jen sním.

Láska se mnou cvičila,
dokud jsem neobjevila,
jak ji správně popadnout
a svoje city ovládnout.

Láska byla vždy můj cíl,
dřív jsem o ní jenom snil,
ale teď ji mohu žít,
se svou milou šťastný být.

Vzpomínka na naše první setkání
slzičky štěstí mi do očí vhání,
byl to den jak z nejkrásnějších příběhů,
od té doby si užívám jeho lásku a něhu.