Zamilované básničky

Když se kolem každý vodil,
já městem sám smutně chodil,
to se ale změnilo,
světlo se rozsvítilo
v mém milostném životě,
už nejsem dál o samotě,
potkal jsem tu pravou,
prošel rajskou branou.

Těším se každý den,
že prožiju sen,
který se mi v noci zdá,
je v něm holka líbezná
a ta mě miluje,
věčnou lásku slibuje
a já v jejím pohledu
vidím, že i já to dovedu.

Píšu verše o lásce,
jsem právě na vycházce
a můj idol je opodál,
vím, že uspěji,
nic jiného si nepřeji,
budu se snažit dál.

Vteřiny, minuty, hodiny,
dny, týdny, měsíce, a roky,
jako by byly vodou, kterou piji,
chlebem, který jím,
navždy mi byly a budou vším.

Není snad dne, kdy nepomyslím,
co jsme si nechali vzít,
a čím vším jsme teď
a čím jsme mohli být.

Tvůj úsměv, ty oči,
tu tvář, kterou nosíš,
sdílím s tebou už jen
ve vzpomínkách, kde se zjevíš.

Slova, co jsme si řekli,
že máš ráda psy a že se mnou je ti hezky,
padla ve zmar, lžím, pomluvám
a čas je smetl z cesty.

Pokračování básničky

já jsem tady s láskou zase
ona je mé zlaté prase
já se láskou holedbám
na ostatní nic nedbám

Láska, to je krásná věc,
vylezu si na kopec
a vykřičím do světa,
jak zní ta nej věta:
MILUJI TĚ!

Láska hory přenáší
a pro ty, kdo ji nesnáší,
jenom krásná slova má,
je zkrátka tak nádherná...

Láska byla, je a bude,
já ji vidím prostě všude,
asi je něco ve vzduchu,
chci si výskat - ejchuchu!

S láskou jsem se narodila,
vím, že vždycky ve mně byla,
ale až můj princ to byl,
kdo mé srdce probudil.

Láska mě těší,
je to nejlepší,
co mě potkalo,
a tak mi to nedalo,
abych mu to řekla,
snad jsem se nesekla
a cítí to stejně,
věřím v to neochvějně.