Zamilované básničky

Světem chodím s jasným cílem,
toužím po stvoření milém,
které mě dokáže rozesmát
a pravou lásku mi dát.

Takovou lásku, o jaké sníme,
často v životě nespatříme.
Přesto stojí za to snít,
můžeme pak šťastnější být.

A už pospícháš spát?
nebo si budeme ještě chviličku psát???
Rád bych si popsal s tebou ještě pár stránek,
ale nechci, aby sis myslela,
že za tím vidím nějaký románek.

Jde mi jen o to, si psát
s kamarádkou,
kterou jsem kdysi měl
a s kterou jsem si rozuměl.
Byl bych rád, kdyby se to částečně vrátilo
a mé oko to tvé teď v sobotu spatřilo.

Popovídat si s tebou, co nového se událo,
kolik se nám toho v životě povedlo...
Vzpomínám na naše procházky,
byly to časy plné lásky.

Teď velmi rád již na to vzpomínám
a tu vzpomínku si užívám.
Anetko, přeji ti hodně štěstí v tvém životě.
Anetko, kamarádko, rád mám tě.

Každý den myslím jen
na ten den.

Co první byl
a můj život proměnil

Mé srdce od té proměny
patří nyní jen tobě,
jsem s tebou opravdu rád,
miluji jen tebe.

Tvůj překrásný úsměv
mé srdce otvírá
a mou mysl zaplétá.

Když jsem s tebou,
nedokážu myslet
a nic normálního vymyslet.

Jsem rád, že tě nyní mám
a nikdy tě už nikomu nedám.

Ty jsi má a já jsem tvůj,
na to stále pamatuj.

Jen si tak sedím a melodie si broukám,
jen si tak na tebe myslím
a spojit si nás dohromady v myšlenkách troufám.
Myslím na to, jaké by to asi bylo,
kdyby srdce mé a tvé se na chvilku propojilo.

Je troufalé toto ti psát,
když jsem jen kamarád...

Vím už dlouho, co chci,
a snad osud svede dobře cesty.
Složité je pro mě tyto sloky psát,
když nevím, jestli se nemusím bát.

Píši rád hezké věty,
nešetřím při tom ani s čerstvými květy.
Těžší je něco dalšího sem psát,
když nevím ani, na co se teď ptát.

Nemám tě náhodou
trošku tak víc než kamarád rád?

Když jsme vedle sebe stáli
a pohledy se zahřívali,
hned nám bylo tepleji.

Pozorovali jsme okolí
a čekali, kdo co promluví.

Sem tam jsme řekli slůvko,
usmáli se jako letní slunko.

Pohledy jsme se hladili
a větříky jak k tomu nám radily.

Povídali jsme si o všem, co nás napadlo,
i o tom, kdyby už slunce zapadlo
a v létě plno sněhu napadlo.

Přitom jsme se třásli,
že nás už ty děti práskly.

Vím, že na mě někde čeká,
a i když po ní hrozně toužím,
tak vím, jak může být daleká,
já počkám si, tak se nesoužím.

Láska změnila
vše, v co jsem věřila.
Teď jen v lásku věřím
a ničím život nečeřím.

Kdo lásku dobře zná,
ví, jak je líbezná,
nemůže bez ní žít,
musí ji prostě mít.

Je jediná, kterou mám rád.
Je jediná, pro mě akorát.
Je jediná, třesou se mi kolena.
Je jediná, miluje mě má vysněná?