Vtipné básničky

Oral jsem, oral
a všechno zvoral,
hospodář přišel
a vztek z něj čišel,
byl na mě jak pes,
hnal mě až za ves.

Mám zvláštní nadání,
jde mi dobře... běhání :-)

od dubna do září
štípají komáři
od svatého Jiří
hrozí hadi štíři
rusi blechy štěnice
pořád koušou velice
piraně a krokodýli
po tvém mase jenom šílí
když udeří mikrobi
kopem hromadné hroby
červotoči žerou stůl
za vše může Noe - vůl
zachraňoval co se dalo
jak kdyby to za to stálo

že měl Sečmo žízeň velkou
popad rychle s vosou flašku
vypil vosu i s kyselkou
teď má hubu jako tašku
než mu splaskla hodně zkusil
je rád že se neudusil

z párty domů paní Jitka
když se stovkou řítila
na silnici policejní hlídka
s radarem ji chytila

své body si Jitka brání
ač se trochu kymácí
vy si ze mě milí páni
děláte snad legraci

pokutu vám na tom místě
za tu rychlost chceme dát
značku viděla jste jistě
a na ní je padesát

ale já vám nerozumím
škytla Jitka nalitě
počítat já ještě umím
číslo je tam dvojitě

Byla jedna baba,
měla muže sraba,
nezměrno jejího splínu,
když bál se i vlastního stínu,
byla jedna baba.

jde princ lesem loukou
hlavu sobě hrdě nese
hrdě sobě vykračuje
hrudník jemu pýchou dme se

kroky jeho vedou k tůni
houštím obory
když tu málem šlápl, ouha
na hřbet potvory

zelená a slizká žába
dřepí vprostřed pěšiny
na prince dvě oči poulí
nafukuje bubliny

uhni mrcho
zabodne v ni očí hroty
nebo poznáš jak je tvrdá
špička mojí boty/

Pokračování básničky

stěžuje si paní Gusta
polévka je příliš hustá
to není nic pro má ústa
nechutná mi ta langusta
ta langusta je moc tlustá
a je na ní tlustá krusta
v Maďarsku je velká pusta
na ulici stojí busta
by nebyla příliš pustá
ta busta je pana Justa
a ten pan Just je pošusta
u busty strom nevyrůstá
s ostatními stromy srůstá
a trávou to tu zarůstá

sedí Jeník na střeše
perník loupe z komína
něco sní a něco hodí
Mařce dolů do klína

Mařka volá ještě ještě
perníčkem se láduje
netuší že za okýnkem
ježibaba špehuje

hop a skok a už je drží
obě děti vylekané
v chlívečku je bude krmit
jaká hrůza co se stane

tam kde dříve prase žilo
pro dvě děti sotva k hnutí
perníček jim baba hází
do jídla je stále nutí

Pokračování básničky

architekta v sobě sebral sílu
navrhl on nefunkcionalistickou vilu

svým pojetím ctí secesní ráz okolí a nad ně se vyvyšuje
tím, že se od něho co nejnápadněji odlišuje

majitelům poplaten ten dům je křivkou každou
jež urážkou je oka a vkusu vraždou

panelům uvyklé oko respektuje
krabicovitě pak prostor extrahuje

nakupenost hmoty nijak zpupně nepůsobí
jenom místní snoby tato vila zlobí