Básničky 1611 - 1620 / 2105
Je strašný, jak mi každý připomíná minulost,
jsem smutná a nedokážu ze sebe dostat tu zlost.
Čekám jen na to, až můj život skončí,
jsem ta, za kterou se nikdo neotočí...
Copak tady není někdo, kdo mě rád má?
Někdo, kdo mi svoji polovičku srdce dá?
Nikdo mě nechápe, ani se nesnaží,
ta bolest je horší než zakopnout o zápraží.
Proč láska s námi hází tak prudce?
Proč ze všeho mě bolí tak srdce? ...
jsem smutná a nedokážu ze sebe dostat tu zlost.
Čekám jen na to, až můj život skončí,
jsem ta, za kterou se nikdo neotočí...
Copak tady není někdo, kdo mě rád má?
Někdo, kdo mi svoji polovičku srdce dá?
Nikdo mě nechápe, ani se nesnaží,
ta bolest je horší než zakopnout o zápraží.
Proč láska s námi hází tak prudce?
Proč ze všeho mě bolí tak srdce? ...
Tak to vždy začíná... sliby,
zalíbení, slůvka lásky, políbení.
Točí se mi hlava, svět už není.
Najednou pár slov a vše se hroutí.
Zmatek do srdce se vloudí.
Jak zvládnout tyto pocity,
padám do propasti, není úniku,
řeč se stala jen škálou vzlyků,
tak pomozte zastavit ten čas,
číše vína jsou už do dna dopity.
Hlavu už po sté hrdě zvedám
sama jsem, ale ovládat se nedám.
Bolest v koutku srdce schovaná,
tajně stokrát oplakaná,
ty ji však neuvidíš, tak mě neponížíš...
Zrada krutě bolí, zaseklo se i naše soukolí.
Odcházím, vzpomínky však zůstanou,
vždy v nich budeš, čas vše zhojí...
Však dám si pozor na lásku planou...
zalíbení, slůvka lásky, políbení.
Točí se mi hlava, svět už není.
Najednou pár slov a vše se hroutí.
Zmatek do srdce se vloudí.
Jak zvládnout tyto pocity,
padám do propasti, není úniku,
řeč se stala jen škálou vzlyků,
tak pomozte zastavit ten čas,
číše vína jsou už do dna dopity.
Hlavu už po sté hrdě zvedám
sama jsem, ale ovládat se nedám.
Bolest v koutku srdce schovaná,
tajně stokrát oplakaná,
ty ji však neuvidíš, tak mě neponížíš...
Zrada krutě bolí, zaseklo se i naše soukolí.
Odcházím, vzpomínky však zůstanou,
vždy v nich budeš, čas vše zhojí...
Však dám si pozor na lásku planou...
Už zase do pasti jsi mě vlákal,
jako už tolikrát sliby jsi dal.
Srdce sevřené je ze všech stran,
přemýšlím, co počít si asi mám.
Zůstat i odejít bych chtěla,
jako bych lásce nerozuměla.
Bez tebe bojím se však žít,
proč musel jsi mě takhle sevřít.
V bludném kruhu se potácím,
mraků se ptám, za sluncem otáčím.
Vím, že čeká mě těžké rozhodnutí,
velké lásky rozetnutí,
spolu a navždy byl slib náš,
proč, proč stále se mě ptáš...
Odpověď znám asi jen já,
já, před časem tolik zamilovaná.
Tak sbohem řeknu ti nakonec,
tísnila by nás jen ta klec...
jako už tolikrát sliby jsi dal.
Srdce sevřené je ze všech stran,
přemýšlím, co počít si asi mám.
Zůstat i odejít bych chtěla,
jako bych lásce nerozuměla.
Bez tebe bojím se však žít,
proč musel jsi mě takhle sevřít.
V bludném kruhu se potácím,
mraků se ptám, za sluncem otáčím.
Vím, že čeká mě těžké rozhodnutí,
velké lásky rozetnutí,
spolu a navždy byl slib náš,
proč, proč stále se mě ptáš...
Odpověď znám asi jen já,
já, před časem tolik zamilovaná.
Tak sbohem řeknu ti nakonec,
tísnila by nás jen ta klec...
Bez tebe mě moje srdce bolí,
což já mám o tobě myšlenky holý,
chci tě mít vedle sebe, jen u svého boku,
tak prosím odpusť mi, byla to chyba, hochu.
Slib mi jen jednu věc, nic víc nechci,
slib mi, že nebudeš s ní, proto já tebe chci...
což já mám o tobě myšlenky holý,
chci tě mít vedle sebe, jen u svého boku,
tak prosím odpusť mi, byla to chyba, hochu.
Slib mi jen jednu věc, nic víc nechci,
slib mi, že nebudeš s ní, proto já tebe chci...
Ztráta lásky,
hodně utrpení a bolesti,
z očí padající slzičky,
a čelit hrozné nenávisti a těžkosti.
To vše přetvářka zakryje,
ale v srdci osamělost zůstane,
pláč se znovu obnovuje,
a vše zase připomene.
Snaha o uznání existence,
je ještě víc ztracené srdce.
A nepoznaná láska,
je jako bouřka.
Lstivá a rozzuřená,
očka rudá, uplakaná.
Srdce je naplněno bolestí,
a velmi mnoho osamělosti.
Srdce ztratilo lásku,
a dalo si přes to černou pásku.
Uzavřelo se ve smutku,
jež se otevře, až té osobě dá někdo lásku.
hodně utrpení a bolesti,
z očí padající slzičky,
a čelit hrozné nenávisti a těžkosti.
To vše přetvářka zakryje,
ale v srdci osamělost zůstane,
pláč se znovu obnovuje,
a vše zase připomene.
Snaha o uznání existence,
je ještě víc ztracené srdce.
A nepoznaná láska,
je jako bouřka.
Lstivá a rozzuřená,
očka rudá, uplakaná.
Srdce je naplněno bolestí,
a velmi mnoho osamělosti.
Srdce ztratilo lásku,
a dalo si přes to černou pásku.
Uzavřelo se ve smutku,
jež se otevře, až té osobě dá někdo lásku.
Smutek přináší slzičky,
a veškeré sny se v tobě rozplynou.
Z nebe začnou padat kapičky,
které v tobě smutek propuknou.
Celou noc můžeš proplakat,
ale zpět to vrátit nejde,
můžeš se přetvařovat,
ale nic z toho nezabere.
Všechno se v tobě rozplyne,
a na okamžik se vše v tobě probere.
a veškeré sny se v tobě rozplynou.
Z nebe začnou padat kapičky,
které v tobě smutek propuknou.
Celou noc můžeš proplakat,
ale zpět to vrátit nejde,
můžeš se přetvařovat,
ale nic z toho nezabere.
Všechno se v tobě rozplyne,
a na okamžik se vše v tobě probere.
Z lásky se zrodí smutek,
a veliký nesnesitelný vztek.
Láska je nejsmutnější,
a hlavně nejbolestivější.
Nejvíc je srdce zranitelné,
a bolestí je naplněné.
To pláčem je to stvořené,
a hezké věci jsou pláčem ztracené.
Smutek všechno promění,
a věci kolem sebe změní.
a veliký nesnesitelný vztek.
Láska je nejsmutnější,
a hlavně nejbolestivější.
Nejvíc je srdce zranitelné,
a bolestí je naplněné.
To pláčem je to stvořené,
a hezké věci jsou pláčem ztracené.
Smutek všechno promění,
a věci kolem sebe změní.
Vše mi tě připomíná,
a hůř se na tebe zapomíná.
Tvá blízkost mě přitahuje,
a těžko se mi od tebe oddaluje.
Jenže nejde na tebe zapomenout,
nejradši bych chtěla do temnoty upadnout.
Když jsem byla s tebou, cítila jsem se šťastná,
ta bolest, co po tobě zbyla, je strašná.
a hůř se na tebe zapomíná.
Tvá blízkost mě přitahuje,
a těžko se mi od tebe oddaluje.
Jenže nejde na tebe zapomenout,
nejradši bych chtěla do temnoty upadnout.
Když jsem byla s tebou, cítila jsem se šťastná,
ta bolest, co po tobě zbyla, je strašná.
Vzpomínkový můj vzkaz pro Tebe „do Nebe”
na téma: Kde jsi má Lásko - „Mravenče lesní?”
Mé myšlenky nad Tvou „mohylou”:
Onehdá na cestě v lese,
mravence jsem běžet uviděla.
Byl jako Ty - tak lehce se nese,
Tvá typická subtilnost křehkého těla.
Miláčku nejbližší - „Mravenče lesní”,
kam běžíš, Ty můj broučku?
Ty mě však neslyšíš, mé srdce teskní,
když mizíš v hemžícím hloučku.
Pohladím Tebe - „Mravenečka”,
co přes cestu mi tak náhle běží.
Utíkáš rychle do kopečka,
ostatní mravenci Ti stačí stěží.
Rychle jsi proběhl, já jsem stále ve střehu,
má Lásko, zmizel jsi někam pryč.
Teď stojím na cestě - jak trosečník na břehu,
k vzpomínkám marně hledám klíč.
Slzy se po tváří pomalu kutálí,
já v lesní samotě zoufale teskním...
Dívám se zdrceně „na věčnost” do dáli.
Má Lásko - Kde jsi, můj „Mravenče lesní?” ...
na téma: Kde jsi má Lásko - „Mravenče lesní?”
Mé myšlenky nad Tvou „mohylou”:
Onehdá na cestě v lese,
mravence jsem běžet uviděla.
Byl jako Ty - tak lehce se nese,
Tvá typická subtilnost křehkého těla.
Miláčku nejbližší - „Mravenče lesní”,
kam běžíš, Ty můj broučku?
Ty mě však neslyšíš, mé srdce teskní,
když mizíš v hemžícím hloučku.
Pohladím Tebe - „Mravenečka”,
co přes cestu mi tak náhle běží.
Utíkáš rychle do kopečka,
ostatní mravenci Ti stačí stěží.
Rychle jsi proběhl, já jsem stále ve střehu,
má Lásko, zmizel jsi někam pryč.
Teď stojím na cestě - jak trosečník na břehu,
k vzpomínkám marně hledám klíč.
Slzy se po tváří pomalu kutálí,
já v lesní samotě zoufale teskním...
Dívám se zdrceně „na věčnost” do dáli.
Má Lásko - Kde jsi, můj „Mravenče lesní?” ...
Jak se to mohlo stát,
že mě můj milý nemá rád.
Co jsem komu udělala,
že mi ruka osudu takovou ránu dala.
Jedno moc dobře vím,
že teď už to nespravím.
A je mi to opravdu hrozně líto,
u srdce jak vražená dýka bolí to.
že mě můj milý nemá rád.
Co jsem komu udělala,
že mi ruka osudu takovou ránu dala.
Jedno moc dobře vím,
že teď už to nespravím.
A je mi to opravdu hrozně líto,
u srdce jak vražená dýka bolí to.
Básničky 1611 - 1620 / 2105
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2024 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy