Ten pocit, když máš v uších sluchátka
a vzpomínáš, jaký to bylo dřív,
ta chuť vynalézt lektvar a čas zpátky vzít.
Přemýšlení nad tím, zda za to můžete vy
a nebo ten druhý,
tohle pozná jen ten, kdo si to zkusí.
I když není o co stát,
už ani není chuť se smát.
Zbyly mi jen vzpomínky a společné fotky,
vzpomínka na poslední den,
kdy spolu jsme vypili dvě vodky.
Snažila jsem se jak husa být s tebou zase,
jenže ty nechceš a já neumím cestovat v čase.
Nevím, kde jsem udělala chybu,
že mi tě osud vzal,
ráda bych byla, kdyby mi tě zase dal.
Bohužel to už se nestane a můžu jen snít,
nechápu, proč je to jiná, která tě může mít.
Víš, říkala jsem si, že už mě to přešlo,
že to je dlouhá doba,
jenomže mě přešla jenom ta zloba.
Ale ta láska k tobě pořád hoří a nikdy nezhasne,
nenávidím tě a miluju současně.