Smutné básničky

Proč vyjít nám to nemohlo,
já vím, že jsem nemehlo,
ale nechtěla jsem to zkazit.
Proč musel se tak naštvat
a úplně mě vyštvat,
nůž do srdce mi vrazit...
:-(

Smutná je moje láska,
zmizela růžová páska,
co kryla jí zrak.
Princ myslí jen na ni
a má jediné přání,
ať je to všechno tak.
Nebo dá mu aspoň šanci,
vždyť v té tmě jako v ranci
trefí ho šlak...

Nevím, lásko, co se stalo,
nebylas vedle mne ráno,
ztratila ses mi z života.
Od té doby srdce mi puká,
kukačka jen stěží kuká,
zbývá jen bolest, žebrota.

Tečou mi slzy,
musím ho vidět brzy,
jinak se uslzím.
Ztratit ho, zemřu,
bez něj dál nemůžu,
jen on pro mě je, vím.

Pálí to jako čert,
snad bral naši lásku jak čert
a trhal mi po vlásku,
až jsem zplešatěla
z toho, co jsem dřív chtěla.

Láskou mě pobláznil
a já mu uvěřila,
tak přesvědčivý byl,
ach, jak jsem se mýlila.

Teď tu sedím, tiše pláču,
on se někde směje,
má mé prachy, novou káču,
jsem mu u kradená.

Ty ani nevíš, jak moooc jsi mi ublížil,
že mne uděláš šťastnou, jsi mi slíbil!
Volný vztah, to není nic pro mne,
já chtěla tě mít sama pro sebe.
Ale jde vidět, že jedna ti nestačí,
a to opravdu pro mne není,
ty jsi pro mě byl jediný.
Chceš mít volný vztah, teď ho máš,
jsi konečně volný jako pták.
Dělej si prostě dál, co ty chceš,
ale věř mi, ty žádný vztah nepotřebuješ!!!
Jsi prostě takový a už jiný nebudeš,
a mysli na ty, komu ubližuješ!!!
Já, i přesto, že jsi mi ublížil,
tě nepřestanu milovat,
stále na tebe budu myslet
a na krásný dny vzpomínat.
A tebe do konce mého života milovat,
i přesto, že jsi mi ublížil...

Srdce má propíchnuté nastokrát,
kdo zrazen byl a měl moc rád.
Pak svět tak šedý se pořád zdá,
v mlze v dáli jsme zůstali, ona a já.

Všem kolem závidím
ten jejich smích,
jen aby nešli
v šlépějích mých.

Rád bych to taky
zkusil znova,
neumím však
najít ta slova.

Bojím se strachu,
strach mě jen plní,
srdce mé umřelo
tehdy jen pro ní.

I kdyby přeci jen
našla se jiná,
osud je krutý
jak sopka činná.

Nikdy nespí
a vážně hrozí,
že na zem
mě zase srazí.

Tehdy jsem vstal,
ač v srdci šrám,
nežli to riskovat,
být radši sám.

Když slyším tvé jméno,
myslím na to, co bylo.
Ty jsi byl nej kluk,
a teď nejsi můj.
Museli jsme se rozejít,
říkal jsi, že to bude nejlepší,
ale zmýlil ses.
Mně po nocích slzy tečou,
ale ty to neřešíš.
Ty jsi možná šťastnější,
ale já jsem se vším v koncích.
Pořád myslím na tebe,
i když vím, že už se to nestane.
Ale jedno si pamatuj...
milovala jsem tě, miluju tě a pořád budu,
tak si na mě jednou vzpomeň.