Básničky 1551 - 1560 / 2130
Bylas moje jediná, nejsi,
pořád špatně usínám, kde jsi.
Černočerný svědomí já mám,
prázdnou postel, prázdnou skříň,
proč s tebou už se nesnáším.
Nevím, jak žít teď mám,
zůstal jsem právem sám.
pořád špatně usínám, kde jsi.
Černočerný svědomí já mám,
prázdnou postel, prázdnou skříň,
proč s tebou už se nesnáším.
Nevím, jak žít teď mám,
zůstal jsem právem sám.
Začlo to u muzea, když jsem tě spatřil.
Skončilo na Skype, když jsem tě zradil.
Strašně mě bolelo dát tomu konec,
na všechno zapomenout, vymazat paměť.
Všeho moc lituji, odpusť mi prosím,
chci začít od nuly, pokud dovolíš.
Skončilo na Skype, když jsem tě zradil.
Strašně mě bolelo dát tomu konec,
na všechno zapomenout, vymazat paměť.
Všeho moc lituji, odpusť mi prosím,
chci začít od nuly, pokud dovolíš.
Umíráš, můj Anděli, bezmocně zůstaň prosím
tvá zář slábne, jen bolest v sobě nosím
tvé bílé perutě jak vzduchem lítají, neuslyším
už nemají sílu tě nést, smutkem svým trpím.
Život pohasíná posledním výdechem, jak moc jsem tě trápil
svatozář zhasíná, proč jsem její světlo dřív nespatřil
tvé ztuhlé tělo z náruče své jsem jen do truhly vložil
už je pozdě své svědomí zpytovat, už jsem to pochopil.
Vzpomínám na tvůj úsměv, tu jeho zář
na ten den, kdy jsem spatřil tvou tvář
na kolenou jsem klečel, tvá tvář byla můj oltář
krásné bílé tělo biblí, co zaplnilo můj snář.
Slzami už jen pláču, víko truhly přibíjím
jsou jako hřebíky, v srdci svém tě nosím
časem nezapomínám, stále živou tě vidím
ve snech svých k těm krásným dnům, se vracím.
Pokračování básničky
tvá zář slábne, jen bolest v sobě nosím
tvé bílé perutě jak vzduchem lítají, neuslyším
už nemají sílu tě nést, smutkem svým trpím.
Život pohasíná posledním výdechem, jak moc jsem tě trápil
svatozář zhasíná, proč jsem její světlo dřív nespatřil
tvé ztuhlé tělo z náruče své jsem jen do truhly vložil
už je pozdě své svědomí zpytovat, už jsem to pochopil.
Vzpomínám na tvůj úsměv, tu jeho zář
na ten den, kdy jsem spatřil tvou tvář
na kolenou jsem klečel, tvá tvář byla můj oltář
krásné bílé tělo biblí, co zaplnilo můj snář.
Slzami už jen pláču, víko truhly přibíjím
jsou jako hřebíky, v srdci svém tě nosím
časem nezapomínám, stále živou tě vidím
ve snech svých k těm krásným dnům, se vracím.
Pokračování básničky
Lásko má, proč jsi tak tajemná,
každá chvíle s tebou je příjemná,
já dal bych ti k nohám celý svůj svět,
však čekat snad musím milion let,
pak ztrácí svůj význam existence má.
každá chvíle s tebou je příjemná,
já dal bych ti k nohám celý svůj svět,
však čekat snad musím milion let,
pak ztrácí svůj význam existence má.
Slunce jde spát do noci, za obzor zachází
v tom stínu, co vrhá, vzpomínky mé mě doprovází
poslední záře paprsků, klid v duši, co jsem ztratil, schází
to trápení mě ze snů, co bolí, svou krutostí probouzí.
Bodá jako nůž vraha, to je mé černé svědomí
jak tíží, když pokryto je jenom špínou, těmi sazemi
je jako balvan, táhne mě ke dnu, plazím se po zemi
mé hříchy jdou se mnou a nebe je pokryto hvězdami.
Mám ji rád, byla mou krajinou barevnou
v záři květů, co za dne voní, tak nádhernou
na nitkách slunečních paprsků tak dokonale úžasnou
tou vílou křehkou a jen vzpomínky, co pálí, na ni zůstanou.
Pokračování básničky
v tom stínu, co vrhá, vzpomínky mé mě doprovází
poslední záře paprsků, klid v duši, co jsem ztratil, schází
to trápení mě ze snů, co bolí, svou krutostí probouzí.
Bodá jako nůž vraha, to je mé černé svědomí
jak tíží, když pokryto je jenom špínou, těmi sazemi
je jako balvan, táhne mě ke dnu, plazím se po zemi
mé hříchy jdou se mnou a nebe je pokryto hvězdami.
Mám ji rád, byla mou krajinou barevnou
v záři květů, co za dne voní, tak nádhernou
na nitkách slunečních paprsků tak dokonale úžasnou
tou vílou křehkou a jen vzpomínky, co pálí, na ni zůstanou.
Pokračování básničky
Oči jsem si vyplakala,
když skončil můj velký sen,
nešťastná láska mi zkušenost dala,
že přes všechno i zítra bude další den.
když skončil můj velký sen,
nešťastná láska mi zkušenost dala,
že přes všechno i zítra bude další den.
Milá holka, huso hloupá,
po mém modrookém příteli jen koukáš,
co má oči barvy nebe,
vždyť on říkal, že nemiluje tebe.
Mé básničky, co jsem mu psala,
rozesílá klidně dál,
já bych kvůli tomu neplakala,
on by se tomu stejně smál.
Vidím jeho oči barvy nebe
a píšu tužkou na obočí,
že má obě, však prý nemiluje tebe.
po mém modrookém příteli jen koukáš,
co má oči barvy nebe,
vždyť on říkal, že nemiluje tebe.
Mé básničky, co jsem mu psala,
rozesílá klidně dál,
já bych kvůli tomu neplakala,
on by se tomu stejně smál.
Vidím jeho oči barvy nebe
a píšu tužkou na obočí,
že má obě, však prý nemiluje tebe.
Básničky 1551 - 1560 / 2130
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy