Verše
 
Kategorie
Básničky 1541 - 1550 / 2010
<<__1__152_153_154__ 155 __156_157_158__201__>>
Mám slzy velké jako hrách,
a srdce mé jímá bolest, trápí strach.
Zdali zbyla v tobě aspoň špetka lásky,
kdybych pohladit směl tvoje jemné vlásky.

Moje láska, ta vždy pravá byla,
ty snad o kámen jsi zavadila.
A spadla.
Já vím, bolí to moc, to už taky znám,
kde jsi, holubičko?
Chtěl bych ovázat ti ránu, ač sám jsem zraněn.
Ale ty musíš volat o pomoc.

Stalo se spoustu věcí,
Některé jsem pochopil, jiné snad,
ale srdce moje je vždy tvoje přeci.
Tak proč utíkáš mi někam na západ?

Nikdy není pozdě ovázat bolavé srdce,
nikdy není pozdě, stát se rytířem,
nikdy není pozdě na koně spolu sednout,
a prohánět se mlhavým úsvitem.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 20. 10. 2012 - 8:28

Posláno: 15x

Známka: 1,76 od 17 lidí

Autor: © Robin Marnolli

OHODNOCENO
Malý chlapec u moře sedí,
dívá se na nekonečné vlny,
též skály vodní tříští zahaleny,
s hlavou v dlaních tam do dáli hledí.

Čeká na tátu, až se z plavby vrátí,
aby ho na člunu zas povozil,
aby s ním sítě do vody spustil,
a horký čaj pili spolu pro zahřátí.

Chodívá tam den co den,
na ty čnějící malé skály,
jeho oči stále pátrají v dáli,
jak světla majáků s každým večerem.

Stále čeká na ten den,
kdy jeho otec objeví se,
dlouze na sebe zahledí se,
s mírným pokojným úsměvem.

Ale není to už chlapec malý,
dvacet let sem denně chodí,
a očima zkoumá každou z lodí,
čeká na tátu, jež se nikdy nevrátí.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 17. 10. 2012 - 11:02

Posláno: 24x

Známka: 1,94 od 33 lidí

Autor: © Robin Marnolli

OHODNOCENO
A tak tu stojím s kyticí růží,
v hlavě mám zmatek, dech se mi úží,
panna či orel, co mi teď padne,
bez tvojí něhy, lásko, jsem na dně.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 14. 10. 2012 - 8:12

Posláno: 23x

Známka: 2,00 od 27 lidí

Autor: © @Assasin@

OHODNOCENO
Příroda pomalu usíná,
do pestrých barev se halí listí.
Já opět se smutkem vzpomínám
na ty dny minulé...
... co přinesou mi roky příští?

Malebný lístek padá z javoru,
tak jako moje láska padla.
Smrt vzala mi blízkost Tvou, něhu a oporu,
má duše bez tebe zoufale zvadla.

Jen syn byl tím milým plamínkem,
co blýskal se na lepší časy.
Dávno není malým miminkem,
dospěl a já ho ztrácím, asi.

Chce jít sám, tou svojí cestou,
za novým, šťastným životem.
Za dívkou, milou, za nevěstou.
Já mu to přeji...
ať nezůstane, jako já - samoten.

A tak se vracím k podzimu,
kdy příroda na čas odpočívá...
Kdy připravuje se na zimu
a ve vánočním čase - plíživá samota
se mi zas do očí věrně dívá.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 13. 10. 2012 - 1:52

Posláno: 18x

Známka: 1,47 od 38 lidí

Přidal: actimelka-basne@seznam.cz

Autor: © Actimelka

OHODNOCENO
Jak netvářit se kysele,
když ztratila jsem přítele...
Ještě včera tu byl
a náhle mě opustil...
Ptám se smutně osudu,
proč být s ním nemohu.
Člověk po něčem touží
a jenom se pořád souží...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 5. 10. 2012 - 20:21

Posláno: 17x

Známka: 1,96 od 24 lidí

Autor: © www.verse.cz

OHODNOCENO
Marně pláču do noci,
už mi není pomoci,
opustila mě milá,
pohádka se skončila.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 4. 10. 2012 - 8:06

Posláno: 12x

Známka: 2,05 od 20 lidí

Autor: © www.verse.cz

OHODNOCENO
Ztratila jsem tebe,
bytost, kterou jsem tak milovala,
avšak zjistila jsem jak moc,
až když jsem tě ztratila.
Teď jsem s tebou často,
přesto cítím, že mi chybíš.
Chybějí mi tvé prosté a normální věci,
co jsme dělali spolu.
Vidět tě, jak se probouzíš a otvíráš víčka.
Slyšet, jak si promlaskneš, když spíš
a chytit tě za ruku a zahřát prokřehlé prstíky.
Vidět úsměv a při doteku našich obličejů citit,
jak máš studený nos.
Tyhle a ještě moc dalších věcí,
které mi tě připomínají.
Proč jsou tedy společné chvíle krásné?
Přesto neumím, nebo nedokáži vrátit to,
co bych vrátit chtěla.
Silná můžu být, ale se skálou pohnout nedokáži.
Milovat můžu, ale má láska nedokáže
rozehřát tvé promrzlé srdce.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 1. 10. 2012 - 13:51

Posláno: 23x

Známka: 1,89 od 19 lidí

Autor: © Aja

OHODNOCENO
Jak se to může stát,
že člověk, který má tak rád,
vždy skončí v pláči.
Vždyť láska tak něžná je,
tak proč mě zraňuje,
slzy v dešti tančí...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 28. 9. 2012 - 12:22

Posláno: 22x

Známka: 1,68 od 19 lidí

Autor: © www.verse.cz

OHODNOCENO
Osud si se mnou zahrál,
říkals: osudu se dá pomoct
a pomohl jsi mu tak,
že mám teď život naruby.
Slzy tečou vždy,
když si na Tebe vzpomenu.
Tu chybu já jsem neudělala
a musím proto trpět.
Nikdy se nesnaž osud měnit.
Zbydou jen slzy
a touha něco změnit.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 28. 9. 2012 - 8:27

Posláno: 28x

Známka: 2,21 od 28 lidí

Autor: © Marie Nováková

OHODNOCENO
Už nemůžu dál to skrývat,
tvoje chování mě tolik mrzí.
Teď o našem kamarádství můžu jen snívat,
až na zádech mě z toho mrazí!
Co to s tebou je,
proč jsi se tak změnila?
Chováš se tak podivně,
a já v nás tolik věřila!
Připadá mi, jako by jsi mě už neměla ráda,
jako bych ti byla fuk!
Copak jsem ti nedělala nejlepšího kamaráda,
copak jsem jen vzduch?
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 22. 9. 2012 - 20:10

Posláno: 24x

Známka: 2,45 od 29 lidí

Přidal: Kája

Autor: © Křivánková K.

OHODNOCENO
Básničky 1541 - 1550 / 2010
<<__1__152_153_154__ 155 __156_157_158__201__>>

Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100

Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody

Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD

obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne

Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné

SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2

( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )

To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info