Smutné básničky

Byl to pro mě šok,
znali jsme se rok
a on mě opustil.
Teď už dobře vím,
že to nespravím,
ten pravý nebyl.

Láska jen bere, nic ti nedává,
proto já budu raděj pořád sama,
budu jen sama, na nikoho se nepodívám,
sama se sebou nejlepší vztah mám.
... Zradil mě, opustil,
kéž nikdy by ani nebyl...

Jen řádků pár, než setmí se,
jen vzpomínky, než vrátíš se.
Svým slovům křídla přidělám
a rychle ti je posílám.

Píšu, že jsi můj jediný,
i když jsi mi tak vzdálený,
líbíš se mi a ty to víš,
tak, lásko, kdy to pochopíš?

Že ty jsi pro mě jako sen,
přicházíš vždy, když končí den,
děsí mě každé svítání,
v němž utopí se dny ranní.

Vždy když se ráno probouzím,
tebe ve svých snech opouštím.
A každá slunce denní záře,
vzpomínku za vzpomínkou maže.

Však srdci poručit se nedá,
to vždycky novou si vyhledá,
a protože se dál nic nemění,
znovu tě prosím, vrať se mi.

Žere mě zevnitř, nešťastná láska,
pomalu krájí z mého těla maso,
bolí to, pálí, umírám bolestí,
chtělas to, máš to.

Bolí to, pálí,
hrozně mě sžírá,
opustila mě,
nebyla to má vina.

Nebyla to vina má,
musím to nechat být,
čeká mě jiná
a budu šťastně žít.

Láska jen bolí,
srdce ti bere,
bolest se s láskou
na povrch dere,
když zradí tě ten,
kohos milovala,
pak řekneš si, že bys
byla radši sama.

Tekly mi slzy,
proč nechal mě,
proč nechal mě tak brzy,
tak hrozně a proradně.

Ať si táhne,
ať si táhne k čertu,
už nikdy nezíská mě,
ani v žertu.

Dobře mu tak,
ať si je s jinou,
nevěrnej chlap,
všechny ho minou.

Dobře mu tak,
je to zlosyn,
ať čeká ho kat,
jen boha prosim.

Ta díra v srdci,
ta díra mě pálí,
už nikoho nechci,
kdyby o mně stáli.

Kdyby o mně stáli
všichni princové světa,
nic by nenadělali,
po mé lásce je veta.

Ona velkou chybu udělala,
do nesprávného muže se zamilovala.
On jí krásný život sliboval,
ale nebral ji vážně a jí lhal!!!
Ona tu velkou chybu udělala,
byla zamilovaná a vše mu věřila.
Však ve správný čas vše pochopila,
že by nikdy pro něho
na prvním místě ona nebyla.
Dnes už se ale s ním netrápí,
má konečně svůj klid!!!

Proč vyjít nám to nemohlo,
já vím, že jsem nemehlo,
ale nechtěla jsem to zkazit.
Proč musel se tak naštvat
a úplně mě vyštvat,
nůž do srdce mi vrazit...
:-(

Smutná je moje láska,
zmizela růžová páska,
co kryla jí zrak.
Princ myslí jen na ni
a má jediné přání,
ať je to všechno tak.
Nebo dá mu aspoň šanci,
vždyť v té tmě jako v ranci
trefí ho šlak...