Verše
 
Kategorie
Až opět zahlédneš naši hvězdu, jak na nebi bliká,
to je jen má duše, jenž skrz ni dýchá.
Ztratila jsem ji za svou chybu,
za nedbání svého slibu.
A až mi jednou odpustíš a uvěříš v lásku mou,
snad si ji pak zasloužím
a splyne s duší tvou.
Na ten jedinečný okamžik si počkám,
nevím však, zdali se ho ještě dočkám...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 7. 7. 2010 - 5:34

Délka: 313 znaků

Posláno: 34x

Známka: 2,05 od 22 lidí

Autor: © Markétka Bubiková

ID: 4308

Verš: sdružený AABB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info