Tak to vždy začíná... sliby,
zalíbení, slůvka lásky, políbení.
Točí se mi hlava, svět už není.
Najednou pár slov a vše se hroutí.
Zmatek do srdce se vloudí.

Jak zvládnout tyto pocity,
padám do propasti, není úniku,
řeč se stala jen škálou vzlyků,
tak pomozte zastavit ten čas,
číše vína jsou už do dna dopity.

Hlavu už po sté hrdě zvedám
sama jsem, ale ovládat se nedám.
Bolest v koutku srdce schovaná,
tajně stokrát oplakaná,
ty ji však neuvidíš, tak mě neponížíš...

Zrada krutě bolí, zaseklo se i naše soukolí.
Odcházím, vzpomínky však zůstanou,
vždy v nich budeš, čas vše zhojí...
Však dám si pozor na lásku planou...