V jedné velké zahradě,
žije mnoho zvířátek.
Běhají tam v ohradě,
tam a potom nazpátek.

Jsou tam hroši, také sloni,
medvědi a tygři velcí,
vlci se tam také honí,
v hnízdě jsou i opeřenci.

K ohradě už někdo běží,
radostí snad nedýchá.
Je to želva, co běhá stěží,
přesto hodně pospíchá.

Žirafa už také spěchá,
zvědavá je, víc než dost.
Pojídání listů nechá,
nechce přijít o radost.

Po žirafě slon tam přišel,
dlouhý chobot protahuje.
Dětský smích on také slyšel,
a tak uši natahuje.

Kdo zná tuhle zahradu,
určitě tam s tátou zašel,
uviděl tu ohradu,
kde zvířátka všechna našel.

Možná také dobře ví,
jak se říká zahradě.
Proto mi hned odpoví,
a to v každém případě.

Raději vám název povím,
kdo ho nezná, to je toho,
stejně se to od vás dovím,
je to přeci známé zoo.