Andělé trhají peřiny, vločky se k zemi snáší,
země se pokrývá sněhobílou peřinou,
všude je ticho a klid,
lidé se chovají tak nějak líp.

Vločka spadne na zem, je z ní kapka vody,
vypaří se a koloběh života a smrti se roztáčí.

Děti mají červené tvářičky,
očička jim radostí a štěstím svítí,
Ježíšek jim krásné dárky přináší,
hvězdičky jasně září na noční obloze.

Tatíček měsíc pluje vesmírnou dálavou,
dcery hvězdičky se kolem něj prohání,
bůh rozdal každému úkoly, zima se o slovo hlásí,
občas některá spadne na zem,
nikomu na nebi neschází.