Vzpomínka

V rukou držím květy růže,
kdopak za to vlastně může,
že už není dát je komu,
vracím se do prázdného domu,
domu, kde jsme spolu žili
a v noci překrásně si snili,
vzal jsi si poslední květ
a navždy opustil tento svět,
za domov jsi si vzal nebe,
já chci jenom Tebe,
chci Tě zpátky navždy k sobě,
proč jen ležíš si navždy
tam daleko ve hvězdách...