Já když viděla tě poprvé,
já myslela si, že jsi sen.
Byla jsem hned v rozpacích
a krásný byl pak už můj den.

Nad hlavou měl jsi svatozář
a já jsem upadla v žas.
Já chtěla tě mít pro sebe
a navždy vidět tvoji tvář.

Protože pro tvoje oči ukradla bych slunce.
Vzala všechny hvězdy jenom pro tvou tvář.
Protože všechno to, co ty udělals pro mě,
ti nasadilo svatozář.

A já vím, že jsme každý jiný,
ale já ti věřím, však ty už mě znáš.
A teď ti dávám srdce do tvých krásných dlaní
a prosím tě jen o jedno, ať ho uschováš.

Vždycky když jsem bez tebe,
tak jako kdybych nebyla.
Máš mé srdce u sebe
a já si brečím do klína.

Jsi jako můj čerstvý vzduch,
bez něhož není možné žít.
Jsi jako můj heroin,
který každý den musím mít.

Protože bez tebe mám v hrudi jenom prázdno.
Vždycky když tě vidím, vyrazíš mi dech.
Vždyť ty víš, že bez tebe na světě není krásno,
tak prosím tě jen o jedno, abys mě vyslech.

Protože já vím, že jsme každý jiný,
ale já ti věřím, však ty už mě znáš.
A teď ti dávám srdce do tvých krásných dlaní
a prosím tě jen o jedno, ať ho uschováš.