Jsi víc, než jsem si přál,
jen s tebou můžu o kus dál.
Sbírat kousky mé ztracené naděje,
štěstí se na nás usměje.
Kolik dní jsem na to čekal,
snil a doufal
a svého srdce se ptal,
kolik jsem si lásky vzal?
Vím, že lehký to nebude,
aspoň ta prázdnota ubude.
Vzpomínky mě tíží.
Srdce se mi chvěje,
co se to zas děje?
Chci s tebou jít
po střepech i trávě zelené,
a nemyslet, co bylo,
ale co chceme,
za tím si, lásko, jdeme.
Před sebou máme oceán
velký a za ním ráj,
láska nás tam dovede,
naše kroky povede.
Dej mi ruku, lásko,
a dám ti světlo, co ti zhaslo,
a budeš šťastná, zlato.
Miluju tě.