Vášeň a popel

Když je Ti nejhůř, pomůže Ti láska.
Láska je jak oheň, jehož plamen dřevo laská.

Je to žár, je to potěšení,
že hezčího na světě není.
Je to pohlazení, je to okouzlení,
které Tvůj život v pohádku mění.

Tu zklame tě ten, kdo při Tobě stál,
Tys mu věřil a on Tě miloval.
Usínají v Tobě všechny naděje,
oheň už nehoří, už nehřeje.

Jen popel tu zůstal. Šedivý a sivý.
Jak ošklivá skvrna do krajiny civí.

Láska je žár, a když Tě zklame,
jako by oheň vyhasínal. Je to to samé.