Dívám se ti do očí,
na tvář spadl ti vlasů pramen,
svět se s tebou roztočí,
zažehl se lásky plamen.

Oči tvé jsou plné vášně,
naběhlé rty rudé,
vypadáš krásně,
přitahuješ snadno i všechny druhé.

Pleť se ti napne,
zabarví se kouzlem lásky,
vzrušení, které se po obličeji pne,
vyhladí tvé jemné vrásky.

Při delším pohledu
chceš udělat další krok,
pak přichází: „Já to nesvedu,”
navzdory mámení jedné z drog.

Zůstáváš nečinná
a pociťuješ nervozitu,
hrozný tlak tě objímá,
rychlý záblesk všech pocitů.

Tvé nádherné rty se rozklepou,
ruce a nohy nervózní pohyby tropí,
signály lásky mají tóninu váhavou,
jeden z nás jako první oči sklopí.

Náhlá tíseň rozechvěje tvé tělo,
začneš se uklidňovat,
tak dobrým směrem to spělo,
jen my jsme schopni to kouzlo zlikvidovat.

Stačil by drobný pohyb pouhý,
když obě strany váhají,
místo aby se vyplnily touhy,
naše srdce strádají.