Verše
 
Kategorie
Chtěl bych tě vzít na výlet, který nikdy neskončí.
Alespoň tě držet za ruku, když nesmím nést tě v náručí.
Nemoct se tě dotýkat je jako chodit po vodě.
Přesto když jsi na blízku, cítím se tak v pohodě.
Je těžké nést to břemeno, že tělem nejsme si cizí.
Já jen čekám na chvíli, kdy ta tíha zmizí.
S tebou mi je svět krásnější, avšak ty královna a já jen poddaný.
Známe se ve špatnou dobu, už jsme oba zadaní.
Musím se smířit s dobou, kdy s královnou může žít jen král.
Aspoň že jsi na blízku a já můžu žít dál.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 5. 6. 2012 - 10:14

Délka: 509 znaků

Posláno: 31x

Známka: 1,43 od 49 lidí

Autor: © Blázen

ID: 392782

Verš: sdružený AABB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info