(Básnička je věnovaná mé zesnulé Izabele)

Od naší šťastné lásky uběhlo dlouhých šest let,
to už nepůjde nikdy vrátit zpět.
Mnoho krásného nám život spolu prožít dal,
ale to vzácnější mi osud vzal.

Vzal mi možnost s tebou stále být,
ale lásku k tobě si nikdy nenechám vzít.
Bolest v srdci stále skrývám
a na krásné okamžiky strávené vzpomínám.

Čas trápení se snažím zkrátit
a všechny krásné chvíle vrátit.
Nikdo nemá takovou velkou moc,
aby zařídil s tebou býti každou noc.

Ten čas trápení se na mě velmi podepsal
a to, co nyní prožívám, bych ti dopodrobna rozepsal.
Zkus se do mé situace vžít
a pochopíš, že bez tebe nemohu dál být.

Naše společná láska trvala šest let,
které již nepůjdou vrátit zpět.
Ten čas počítám,
tak často, dokud vzpomínky na tebe v srdci mám.

Co bych za to dal, kdybych tě za ruku mohl teď vzít
a šťastný s tebou stále být.
To už ale nebude možné,
nepomůže ani kouzlo zbožné.