Blouzním? Pro Boha!
Co se to vlastně děje?
Padají domy, temní obloha,
celá Země se v základech chvěje!

Voda se proudem okolo valí
s přívaly sněhu z temného nebe!
Omrzlá kůže na těle pálí
a zčernalý sníh kolem tak zebe!

Že by DNES nadešla odplata
- podle proroctví Nostradama?
A planeta naše kulatá
se nám tak odvděčí za vše sama?

Běžím do spadlé zříceniny,
ve snaze zachránit svou kůži.
Voda se valí dolů do sutiny
a má cesta k úniku se úží.

Je rok dva tisíce dvanáctý...
prosinec - jednadvacátý den...
Země nám splácí - ničení, války, křiváctví,
kdy soudný den byl právě naplněn!

A v tu chvíli se otřesená Země
ve dvojí půle ostře rozpadá,
výčitky, hrůza a snaha přežít ve mně,
má naděje na záchranu rychle uvadá.

Tma, ticho a pach spálených těl,
kdy v umírání doznívá ta strašná věta!
Dnes - očekávaný soudný den nadešel!
Právě TEĎ - nastal KONEC SVĚTA!