Snad si na to pamatuješ,
na ty kecy o lásce,
láska byla, teď už není,
o tom jsou tyhle odstavce.

Že mě jednou zradíš,
to mi bylo jasný,
jenže co ty časy,
kdy jsme byli šťastní.
Nejdřív ruku v ruce
dlouho se časy linou,
s klidným srdcem odhodils mě
a našel sis jinou.

Hrál sis jenom hru
se mnou v hlavní roli,
ani ty však netušíš,
jak zlomené srdce bolí.

Srazil jsi mě na kolena
a v klidu nechal na zemi,
a to jsem si myslela,
že jsme si snad souzeni.

Při pobytu na zemi
jsem asi přišla k rozumu,
měla jsem se postavit
a dát ti jednu přes hubu.

Na to ale nemám koule,
a tak jsem to vzdala,
nechala tě na pokoji
a jsem za to ráda.

Někdo se pak obětoval
a podal mi svou ruku
a s nohama na zemi
jsem vzdala pomstu klukům.