Verše
 
Kategorie
Byla jsem ráno doma
a hrála na piano sama...
Byl krásný letní den,
ale slunko nechtělo ven...
Já myslela na tebe, jak květiny na vodu,
ale ty nikdy nehledáš tu moji osadu...
Snad někdy přijdeš, než bude pozdě,
abych stihla ti říct, že miluji tě hrozně...
To konec mé básně začíná být
a já bez tebe tomu nevyjdu vstříc...
Miluji tě pořád,
chci tě vidět, už napořád...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 27. 9. 2010 - 16:51

Délka: 366 znaků

Posláno: 24x

Známka: 2,22 od 23 lidí

Přidal: Mája

ID: 237272

Verš: sdružený AABB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info