Šelma

Oči září jak dvě jiskry,
pruhy od zebry si půjčil.
Nežije tam, kde jsou ledové kry,
netvař se, jak kdyby tě někdo mučil.

V trávě se krčí,
pozor, jinak na tebe skočí.
Oběť vyhlíží,
která se k němu blíží.

Za kotěte byla sladká,
ale teď už je velká.
Vedle ní leží lebka,
je stále tak hebká.

Pokušení ji vábí,
aby večeři z tebe měla.
Ví, že jsi slabý,
semele se tu mela.