Rozchod je slovo, co neslyší uši,
roztrhá srdce a zabíjí duši.

Rozchod je rána, co hojí se špatně,
nic nepomáhá, léky nejsou platné...

Rozchod je síla, co strhne tě k zemi,
nemůžeš vstát a pomoci není.

Rozchod jsou šrámy, co bolí a pálí,
hledáš to světlo, co nesvítí v dáli.

Rozchod je pocit, co svírá tě v hrudi,
bolest je velká, ze spánku tě budí.

Rozchod jsou cesty, co lásku rozdělí,
zůstanou dva, prázdní, necelí.

Rozchod jsou hlásky, co tak krutě znějí,
zničí dvě lásky, už k sobě nesmějí.

Rozchod je výkřik, co zazní z ticha,
vyvolá slzy a špatně se dýchá.

Rozchod je bolest, co sílu ti bere,
chceš spojit něco, co už není celé.

Rozchod je čára, černá a tlustá,
co svazuje ruce a zavírá ústa.

Rozchod je ticho, co nastane v duši,
jak se ho zbavit, nikdo netuší.

Rozchod je kámen, co ke dnu tě táhne,
a je mu jedno, zda v noci či za dne.

Rozchod je něco, co vidět není
a přesto celý život ti změní.

Rozchod je meta, co vítěze nemá,
samota, smutek, to je jeho cena.

Rozchod jsou slzy, co po tváři tečou,
dny, noci se spojí a pomalu vlečou.

Rozchod je slovo, krátké a tvrdé,
rozbité srdce ti po něm zbude.