Verše
 
Kategorie
Tělo z masa a kostí,
roste rostlina emocí.
Když roste, žíly se plní.
Roste tiše, rozumem se plní.

Radost se v nich objeví,
krátkou dobu vydrží.
Plody rostou ze štěstí,
radost ústí do tísní.

Osud rostlinu šmiká,
plody letí, zčernaj.
Smutek v žilách vzniká,
řekni mi, co ti říkaj.

Láska bouří v mé hrudi,
rostlina se tě dotýká,
rozumem se plní,
konečky tiše šmiká.
Proto v každém...

Rostlina emocí roste v těle,
roste s věkem, prodlouženě.
Konečky rostou rychle,
láska žije pochroumaně.
Rostlina je velká, roztrhaná,
ale přesto velmi těžce, opět,
zase dorůstává.

Všudypřítomnost velká,
roste rozum s emocema.
Když rozum v žilách nabíhá,
rozum s city se těžce dotýká.

Náhoda bývá slepá,
rostlinu jí nehlídá.
Plody vyrostou z lásky,
šťastnost je jednostranná.

Náhoda bývá špatná,
city se spojily.
On asi nevnímá,
rostliny se objaly.

Citově nedozrálý,
rostlina bývá samotná.
Můj vnitřek je zralý,
konce jsi mi pochroumal,
bolest všude...

Rostlina emocí roste v těle,
roste s věkem, prodlouženě.
Konečky rostou rychle,
láska žije pochroumaně.
Rostlina je velká, roztrhaná,
ale přesto velmi těžce,
zase dorůstává.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 3. 11. 2015 - 3:36

Délka: 1106 znaků

Posláno: 15x

Známka: 2,93 od 15 lidí

Autor: © Jiří Moura

ID: 366816

Verš: různý

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info