Chtěl bych s tebou pod břízami stát,
za slunečního svitu držet se za ruce
a spolu se smát.

Chtěl bych s Tebou pod břízami stát,
za svitu měsíce si povídat,
vyznávat ti lásku,
ač nesmělý, ze sebe nedostanu
ani hlásku.

Chtěl bych s tebou pod břízami stát,
toužím se s tebou milovat,
zbožňuji tvé tělo i duši,
nesměle šeptám,
není to pro cizí uši.
Její oči upřeně se do mých dívají,
cítím, že najevo mně dávají,
nespěchej tolik, počkej ještě chvíli,
abychom naší lásce tak brzo neublížili.
Až si budu jistá, že miluji tě láskou neochvějnou,
a mé city k tobě nevyblednou,
stanu se i tvojí ženou.

Chtěl bych s tebou pod břízami stát,
řeknu to hned na začátek,
dočkal jsem se, přišla za mnou na můj svátek,
oddala se celá, hlava se mi zatočila
jako kolovrátek.

Chtěl bych s ní pod břízami stát,
ať to ale nepřeženu,
nakonec jsem ji pojal za svou ženu.
Uběhl lásky čas,
po létech jsme opět pod břízami stáli,
již jako staří,
na naše první vroucí milování vzpomínali.