Hluk! A následuje rána,
jak má být podle tebe brána?
Radši uštědříš mi druhou,
ukazuješ mi tím realitu tuhou?
Ne, tak proč?
Bojuj jak chlap! A sem teď vkroč!
Já za nic nemohu, jsem jen pes,
co strachy neví, kam by vlez.
Nejím, nepiji, nemám kde spát,
ty už mě stejně nemáš rád.
Já tebe ano, i když trestáš mě tvrdě,
stále ti oddán jsem hrdě.
Snáším jen bolest a kruté tresty,
jdi mi už radši z cesty.
Utíkám pryč, jak nejrychleji mohu,
však chytneš mě a zbiješ znovu!
Mám strach, ale tobě je to jedno,
dávno mě nemiluješ.
Žádné své rány nelituješ
a ze mě se vytrácí laskavé teplo.
Je ze mě bestie,
to jsi chtěl!
Roztrhám každého, kdo cestu mi zkříží,
život už trávím za chladnou mříží
a jsem sám.