Verše
Kategorie
reklama
Zřel jsem nebe jas,
když viděl jsem Tvé oči,
těžká ruka k nám se snesla
jako zločin.

A z divočiny zazněl hlas
tak plachý jako lesní vůně
A tvé oči? Svůdné tůně.

Tvé oči září jako svíce,
jenž v rytmu srdce plápolá,
a tvá ústa zamklá na petlice,
ta pomalu se otvírá.

A zpod zámku derou se něžná
slova lásky,
tak něžná a dojemná,
já opíjím se z každé hlásky

A malá slza tajemná
spadla zlehka na malý kámen,
jenž v zemi stokrát byl už zašlápnut.

Z kostela sbor lidí do ticha
pěl tiše amen
a z mnoha lidí spadl stud.

Já nevím, zda chápeš, co
ti chci dát,
ani neznám tvoje nitro,
ale vím, že to mé tě chce
milovat.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Romantické

Přidáno: 5. 10. 2015 - 16:01

Délka: 608 znaků

Posláno: 22x

Známka: 2,53 od 19 lidí

Přidal: Sima

Autor: © Radim

ID: 928129

Verš: přerývaný ABCB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
reklama
reklama
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info