Slunce už vyšlo, je krásný letní den,
já však se svou bolestí trápím se jen.
V srdci mám smutek, čas se rychle krátí,
ztrácím už naději, že láska se mi vrátí.

Jiný mne předběhl a v jeho objetí
má láska teď usíná, neskrývám dojetí.
Noc co noc do očí derou se mi slzy,
čekám jen na ortel, přijde už brzy?

Srdíčko bolavé jak o závod mi běží,
dlouho mi tlouci už vydrží stěží.
Můj život bez lásky nemá už cenu,
pomalu odcházím, ztratil jsem ženu.

Jediná naděje rychle teď zhasíná,
když vím, že beze mne láska má usíná.
Nevím, jak dlouho vydržím jít dál,
jsi jediná na světě, za kterou bych život dal.

Lásko má, vrať se mi, volám Tě stále,
Ty mne však neslyšíš, jsi někde dále.
Necítím nenávist, zlost nebo zlobu,
Ty však své city jsi ukryla v hrobu.

Já Tě však miluji stále a více,
nejsem jak hořící, voňavá svíce.
Srdce mé plane horoucí láskou,
chtěl bych být do smrti se svojí kráskou.

Lenko, lásko moje, miluji Tě, vrať se mi!!!