Už zase do pasti jsi mě vlákal,
jako už tolikrát sliby jsi dal.
Srdce sevřené je ze všech stran,
přemýšlím, co počít si asi mám.
Zůstat i odejít bych chtěla,
jako bych lásce nerozuměla.

Bez tebe bojím se však žít,
proč musel jsi mě takhle sevřít.
V bludném kruhu se potácím,
mraků se ptám, za sluncem otáčím.

Vím, že čeká mě těžké rozhodnutí,
velké lásky rozetnutí,
spolu a navždy byl slib náš,
proč, proč stále se mě ptáš...

Odpověď znám asi jen já,
já, před časem tolik zamilovaná.
Tak sbohem řeknu ti nakonec,
tísnila by nás jen ta klec...