Verše
 
Kategorie
Malinký kvítek
se ve vánici tetelí,
jako opuštěný svitek,
ke slunci prosebně ševelí:

„Sviť, slunce, zachraň mě, můj příteli.”
„Samota studí, v duši smutek, troud
- já chudobka malá,
chci tvými paprsky obejmout.”

A slunce zlaté vyslyšelo kvítek osamělý,
začalo hřát - až mu ostatní kvítky záviděly.
Chudobka rozvine se a je z ní „krásná dáma”,
šeptem po louce se nese: „Je šťastná, už není sama.”
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Zvířata a příroda

» Různé

Přidáno: 16. 4. 2012 - 20:04

Délka: 387 znaků

Posláno: 20x

Známka: 1,56 od 61 lidí

Autor: © Actimelka

ID: 298904

Verš: různý

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info