Verše
 
Kategorie
Tys odešel a s Tebou odešlo i mé štěstí,
Tys odešel a nechal mě stát na rozcestí.
Teď neprší a já mám přesto oči plné deště,
proč stojím tu a rozhlížím se ještě?
My dva si přece nebudeme lhát,
já dávno vím, že už mě nemáš rád.
Tvá slova studená jsou jako led,
mě zebou ještě teď.
Prší, celý svět pro Tebe pláče
a já, jak zmoklé ptáče,
pláču s ním,
pro Tebe, já vím!
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 10. 4. 2010 - 1:58

Délka: 365 znaků

Posláno: 47x

Známka: 1,86 od 35 lidí

Autor: © Veronika Kostková

ID: 28795

Verš: sdružený AABB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info