Domníváš se, že neustále budu se ptát, zda mne opustíš, mé snění.
Vždyť ty sám činíš to, že tvůj obraz v mém srdci přestává žíti!
Stále mi odcházíš
a hledíš na mne zvysoka.
Říkáš mi, že mne nechceš ztratit,
však vzápětí lituješ, že mne znáš.
Úsvit za úsvitem bez tebe já nechci však uvadat.

Byls obrázkem vsazeným do nástěnky mé duše.
Ty však, netušíc snad, jak hluboký cit je láska,
se k té, jíž jsi slíbil věrnost, stavíš tak bezcitně a hluše!
Sám sobě chceš být zrcadlem,
však tvůj narcismus tě zničí.
Nikdy však v mém srdci nezboří se Lásky hrad,
nikdy tě nepřestanu litovat.

Jen jsi mne využil, když ode mne odvracíš se,
můj obrázku.
Já však z Lásky pro Lásku nepřestanu žíti.
To, co učiníš, to budeš mít.
Odejdi hned, chceš-li mne opustit!
Není to však má chyba.
Já zůstala ti v lásce věrná.
Ty však se ubíráš za jinýma.
Nechci tě ztratit,
tak vrať se mi zpátky, Poutáčku mého života.
Chci s tebou prožíti vše dobré, ale i to zlé, tak vrať se, můj nejdražší
a netrap mne a otevři oči své
a pohleď spatřiti mé Lásky k tobě cit,
v němž pro tebe mé srdce snad brzy zvadne.
S Láskou ta, jíž sis vzal
a k srdci již jsi připoutal,
a věz, že to veliká je zodpovědnost, obrázku nejbližší.