Verše
reklama
Ve světě rozlehlém, na téhle planetě,
říct ti chci, jak miluju tě.
Už nebudu sám, už nebudeš sama,
jak květy na louce,
držím tě za ruce.
I když slunce zapadá a měsíc nesvítí,
mé srdce mi napoví,
proč už to nebolí.
Lidé nás chtějí rozdělit,
důvěru nám vzít,
musíme pevní být.

Nikdy se tě nevzdám,
už plány mám,
jak udělat tě šťastnou a slzy ti otřít
a už tě neopustit.
Statečně půjdeme spolu,
přes trní i vysokou horu.
Zdoláme všechny překážky,
nemůžu žít bez tvé lásky.

Nemusím snít více,
když políbím tě na líce.
A všem lidem říct,
že nedám si tě vzít.
Děkuju ti za všechno, zlato,
a slibuju ti za to,
že štěstí ti nebude vzato.
Už slova mi dochází,
jak mi tvá láska schází.

Chci být už s tebou, usmát se na tebe
a děkovat, že seslalo mi tě nebe.
Mám teď štěstí víc, než nebe má hvězd,
můžu to s radostí každý den nést.
Tyhle řádky patří jen tobě,
nemůžu to držet v sobě.
Slzy mi teď tečou,
ale city mi ze srdce neutečou.

Zlatísku můj,
budu jen tvůj.
Dominik tě ze srdce zdraví,
a slibuje, že tvou bolest uzdraví.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 5. 6. 2017 - 5:14

Délka: 1014 znaků

Posláno: 5x

Známka: 2,00 od 6 lidí

Přidal: Dominik Nic

Autor: © domco101@gmail.com

ID: 1142325

Verš: sdružený AABB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
reklama
reklama
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info