Přiznej si to, že tě neslyší.
Přiznej si, že nechceš, aby tě slyšeli.
Jdeš sama kolem.
Jako by jsi šla tmavým dolem.
Bez světla a tepla.
Proudíš chodbami jako tmavá tepna.
Víš, že tě nevidí.
I když chceš být obdivována.
Víš, že se za tebou nikdy neotočí.
Že už nejsi dál nazývána.
Bez jména a bez těla.
Do pomyslné rakve zavřená.
Vše kolem jen pozoruješ.
Omyly a hříchy odkrýváš.
Zbyde ti pro ně opovržení.
A tak se do sebe ukrýváš.
Nechceš být slyšená.
Nechceš být viděná.
Radši se schováváš.
Za matčina ramena.