Neporozumění

Bylo mi nešťastno v tomto těle,
krásu života jsem nepoznal,
budiž mi odpuštěno za mé hříchy,
které jsem činil až do poslední chvíle.
Lásku, zármutek,
kolikrát jsem se tebe ptal,
to jest můj život nesplněných slibů?
Dříve jsem se těmto myšlenkám bránil,
ale dnes po tom všem,
se už brániti nelze.
Přesto naposled na kolenou tě prosím,
odpusť a promiň mou zlobu na mé blízké,
které jsem tak vždycky miloval,
jako zbloudilý jezdec jsem je svými křídly chránil,
pak mi ale osud do mého srdce vrazil šém,
který pln zloby,
závisti a pýchy mne obklopil,
můj život dusil,
svou hrozbou ze mne vytvořil stvůru.
Darwin, Goethe, Menděljev,
a všemožní velikání dosáhli duševního osvícení,
já svého vymýcení.