Nehledej Boha na nebesích,
v kamenných chrámech není též,
svoboden prohání se v lesích
a v srdci svém jej nalezneš!

Spatřit jej smíš jen vnitřním zrakem,
co dělat máš, ti napoví,
je rybou, zvířetem i ptákem,
větrem, co hvízdá ve křoví!

A pokud jej chceš uctívati,
učiň tak láskou v činech svých,
v čase, který se rychle krátí,
dej světu poznat šťastný smích.

Rozdávej něhu a upřímný
buď v řeči své i v konání,
kde pomoct třeba, sám si všimni,
nečekej poděkování...

Buď prostě člověk, jak se patří,
nežij jen planým životem,
jsou lidé, sestry tvé či bratři,
ukaž jim Boha v srdci svém!