Na strunách lítosti

Na strunách lítosti,
které nás svázaly.
V bezcitné marnosti,
smutně se tázaly.

Mé city v hořkosti,
ve tmu se rozpily.
Pro Tvoje bolesti,
které mě zjizvily.

Slzy se utápí v obláčcích snů,
plují jak koráby, které se chvějí.
Po modrém blankytu odvážných dnů,
hvízdají na ty, co milovat smějí.