Verše
 
Kategorie
Sám si venku přemýšlím
a nikoho ve dne neslyším,
prosezená je moje lávka
a bohužel se sám dívám,
jak roste hlávka.
Viděl jsem tam ji
a vzpomínal jsem na ni,
stála tam má babička
a byla hubená jak udička.
Vždy na ni vzpomínám
a při ní usínám,
rozsvítil se náš svícen
a já byl při mých snech chycen.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Lidé a vztahy

» Různé

Přidáno: 9. 4. 2010 - 12:43

Délka: 297 znaků

Posláno: 22x

Známka: 2,29 od 38 lidí

Přidal: jakub.mrnkasek@seznam.cz

Autor: © Jakub Zavoral

ID: 32210

Verš: sdružený AABB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info