Je toho hodně, co napsat bych chtěl,
jen kdybych verš na všechno měl,
víc bylo třeba v mládí se učit,
nemusel bych mozek teď tolik mučit.

Byla by slov jistě zásoba veliká,
stavební kameny každého básníka,
nejsem už nejmladší, přesto dál budu skládat,
kámen ke kameni, snad nebudou mi padat.

Láskou je svážu hezky pěkně k sobě,
líbit se budou snad alespoň Tobě,
pro Tebe je skládám, mohylu lásce stavím,
snad jednou řekneš si, že jsem byl tím pravým.

MILOVÁNÍ

Milovat, to neznamená jen mít rád,
milovanému se celý musíš dát,
rád můžeš mít kdeco a kdekoho,
milovat můžeš jen jednoho.

Já za My musíš vyměnit,
jeho život štěstím se snaž naplnit,
neboj, stokrát se Ti to vrátí,
milovaný Tě bude vždy milovati.