Mlhou zahalený

Máš mlhou zahalenou tvář
a mlhou zahalenou mysl,
máš z mlhy tak velký plášť
a jen ty si myslíš, že znáš jeho smysl.

Odcházíš a myslíš si, že tě neznám,
přicházíš a snažíš se zakrýt z mlhy plášť,
odplouváš, ale kam, to nevíš sám,
tvé sny ti nikdy neobjasní žádný snář.

Na víčkách máš ještě sladký sen
a pozoruješ sluneční zář,
zas je tu další den
a já v dálce vidím tvou zamlženou tvář.