Ach, nebuď mi vzdálen Tvé Lásky svět,
toužení mého by zvadl květ.
Tys nejdražší Lásky zjev v mém žití,
jen dík Tobě mé dny stále svítí!
Kdybys, má Upřímnosti, nebyla,
dávno by mé žití mne opustilo zcela.
Ty však jsi zde, mé věčné svítání.
Svět by mi již cenu odepsal.
Já v každém z projevů Tvých však stále Tě nacházím,
v mém srdci žíti budeš dál.

Ach, dej se mi víc poznat, volám k Tobě vskrytu...
Mým Světlem buď za noci, mou písní za úsvitu.
Tvá zářivá Láska údivem mne plní,
opravdu nevím, jak žila bych bez ní!
Nutnost mne stále žene vpřed,
o Lásce Tvé svým žitím chci vyprávět.

Tys Stvořitel můj a já Tvé vynalézavosti jsem stvoření,
Tys Věčnost má, která mne k své podobě promění.