chci ti toho tolik říci
že i když jsou mé oči spící
bolest a ty noční můry
kde schovávají se mé stvůry
ty proplakané noci plné hrůzy
mé nehty poškrábaly mi mou kůži
každý den je jak vězení
nic se tady už nezmění
chci dostat křídla a uletět
jen se tím oknem proletět
ale vzala jsi mi křídla moje
tím skončila důvěra tvoje
nikdy ti neodpustím
k mé duši tě nepustím
ani nevíš jak to bolí
když se duše tajně hojí
jaká jsi jsem nevěděla
viděla jsem tě jako anděla
má křídla již jsou pryč
mé srdce mi říká křič
tohle je mé loučení
vím že se nic nezmění