Verše
 
Kategorie
Má duše se ocitla na dně.
Kdo ji zvedne ze země,
ten bude zachránce můj.
Má duše se trápila a sama bloudila,
než novou motivaci nalezla.
Stačilo, když vítr zafoukal a uběhl čas,
ten je nejlepší přítel náš.
Ten mě znovu dostal na nohy.
Čas zlé odnesl a dobré přinesl.
Opět se raduji ze života,
netruchlím a jsem veselá kopa.
Jsem sama bez partnera,
ale i tak jsem ráda, že jsem celá.
A sama přece nejsem, pár přátel stačí mít,
kteří mě dokážou utěšit.
Jsem ráda, že jsem na světě,
je tu krásně, tak netruchlete.
Život nám byl dán,
tak si ho užívejme, dokud je nám přán.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 16. 2. 2010 - 19:01

Délka: 568 znaků

Posláno: 29x

Známka: 2,09 od 35 lidí

Autor: © Lenka Středulová

ID: 50446

Verš: různý

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info