Láska,

ta čistá, tě nebolí.
Je vzácná, je milá a nevolí,
jestli ty a nebo jiný.
Mluví za ni malé činy.

Motivuje, dává víru,
propůjčí ti božskou sílu.
Srdce ti z ní v rytmu buší,
co si přeješ, dávno tuší.

Tvoří sny a plní přání,
bez přestávky, bez ustání.

Chce jen volnost, vděčnost,
za každý den.
Od pradávna po věčnost,
téměř jako zen.

Ona hřeje, bývá spásná.
Usmívá se, vstává krásná.
Objímá pevně duši tvojí.
V těžkých zkouškách u tebe stojí.

Energie z ní i hory přenáší,
uzdravuje, rozechvěje, unáší.

Nese naděj, že někam patříš,
dávej pozor, až ji spatříš.
Křehká jak šnečí ulita.
Malou lží hned bývá rozbita.

Chceš-li život šťastný žít,
rozhodni se tu pro ni být.

Podstatu tvou léčí snadno,
prosit o ni, není radno.
Pouhé „Díky” za ten cit,
povede tě, jak zlatá nit.

Kde se skrývá tahle kráska?
Srdce Tvé má jméno LÁSKA.
❤️🧡💛💚💙💜