Cítím se být všemi opuštěn
Cítím se sám, všemi přehlížen
Lásku vždy toužil jsem okusit
Lásku, jen tak málo ji okusit

Snažím se pomáhat druhým
Avšak špatně vždy dopadám
Snažím se vždy lepší být
Ale síla a tupost vždy zvítězí

Když jdu okolo ní
Když z dálky ji vidím
Mé srdce po ní zatouží
Ale pak se objeví on
Náhod a štěstí pán

Osud, osud je ten pán
Osud mě tak trestá
Ať se snažím víc
Osud mě zas a zas na kolena sráží

Pokaždé když smutný jsem
Pokaždé doufám v lásku
Lásku, která nebude opětována
Na lásku se snažím zapomenout

Však není to možné
Když kolem ní procházím
Cítím jen neopětovanou lásku
Lásku, která nikdy nespatří světlo
Světlo světa

A tak jsem nucen ustoupit
Ustoupit v zapomnění
Neboť síla mě vždy poráží
A tak víra v lásku se vytrácí

Jsem tak sám, v lásku už nedoufám
Jsem tak sám, bolest mi zbývá
Jsem tak sám, že chci skončit
Jsem tak sám, že padám k zemi
A v prachu umírám