Květinový král

Přírodu měl moc rád,
zpěv ptáků nad hlavou,
květin měl plný sad
a duši toulavou.

Procházel krajinou,
kvetoucí zahradou,
miloval květenu,
sladkou a voňavou.

Navěky odešel,
náš milý tatínek,
po sobě zanechal
sad vonných vzpomínek.

Jdu v jeho šlépějích,
přírodou pestrých krás,
v květech zní jeho smích,
v korunách jeho hlas.

Vždy v čase kvetoucím
„vrací se opět k nám”,
nad kvítím planoucím
na něho vzpomínám.